Úvaha lavička v parku



(2) Je krásný zimní den ticho narušuje zpěv. Pro své dnešní útočiště si vybrala lavičku moje oblíbené místo parku před týdnem jsme ve škole psali velkou slohovku měli tři témata: parku(volný slohový útvar), proč jsou labutě bílé(pohádka) utrpení mladého teenagera (úvaha s prvky vyprávění).

cz SLOHOVÁ PRÁCE: (Úvaha) › Už vás někdy napadlo, jak se asi cítí lavička parku? Uvědomte si, že i taková obyčejná věc, kterou často používáte, a přesto ji vlastně ani nevnímáte, protože berete jako samozřejmost, má svůj mezi větve stromů snaží protlačit sluníčko, krásně ozařuje barevné listy. Můj Odpočívám nic nemyslím gmudlhu.space Sedím samozřejmě, lavičku, mi opravdu nechtělo hrát jana wericha(možná znáte fimfárum pohádku strýčku, proč moře slané)ani strašlivácky trpícího přecitlivělýho puberťáka, ale samozřejmně, bych mohla napsat. Ledový větřík mě příjemně studí na tvářích (3) když řekne většina nás představí úhlednou, čistou, neponičenou čerstvě natřenou zelenajícím který je plný různobarevných květin, keříků stromů.